Obživa

31. prosince 2007 v 17:40 |  TEHDEJŠÍ ŽIVOT
Základem stravy starých egypťanů byl chléb a další výrobky z obilí (např: koláče slazené medem a ochucené kořením a ovocem) Součástí jídelníčku byla i zelenina (nejvíce oblíbená byla cibule, česnek, okurky, luštěniny) a ovoce (datle, fíky cicimek, později olivy, vodní meloun).

Maso (hovězí, skopové, vepřové, drůbeží) bylo běžné spíše u bohatých, chudí si jej dopřávali pouze ve svátek. Maso se upravovalo vařením nebo pečením, jedli se i vnitřnosti. Z tuků jsou doloženy hovězí lůj a drůbeží sádlo, jen zcela vyjímečně rostlinné oleje (mandlový, sezamový, olivový). Častým doplňkem byly ryby.
Spotřeba mléka a mléčných výrobků byla omezena, čerstvé mléko bylo vyhrazeno malým dětem a tvořilo také obětinu.
Z nápojů jsou doloženy hlavně pivo, víno, ale také ovocné šťávy (i zkvašené). Jako koření se používala sůl, kmín, koriandr a anýz. Ke slazení se používal med.
CHLÉB - Egypťané si obvykle pekli vlastní chleba, ale také se dováželi z přední Asie. Používali k tomu mouku z ječmene, pšenice a špaldy. Byla to ženská práce. Připravené těsto se vloží do chlebové kuželové formy (forma je předehřáta na stanovenou teplotu). Následně se forma s chlebovým těstem vloží do pece.
Chleba se pekl přímo na rozpálených kamenech v kuchyňskím ohništi (Stará říše) nebo v cihlových pecích válcovitého tvaru. Běžný byl nekvašený chléb, ale i druhy sladkého (strdím slazeným), mléčného, máslového a také plněný ovocem.
PIVO - Po vodě nejběžnější nápoj se připravoval se po celé zemi. Pilo se při každé příležitosti - na poli na lodi i na oslavách. Pivo chutnalo i samotným faraonům. Od Staré říše zcela převládlo pivo z ječmene. Do piva se přidávala datlová šťáva -zajišťovala kvašení nápoje. Dále se přidávali ochucující přísady (koření, mandragora). Celá tato směs se rozmačkala a vyluhovala. Pak se vybraly pecky a z husté hmoty se dělaly kuličky k další spotřebě.
Obchod z pivem byl častý. Dovážel se i z přední Asie. Pivo se před konzumací lilo do jedno nebo dvoulitrových džbánů a z nich pak do kamenných, kovových nebo keramických pohárků. Nejběžnější bylo pivo tmavé, pivo světlé bylo vyhrazeno pro svátky. Do piva se navíc často přidávaly bylinky a datlový cukr pro zvýraznění chuťi a zvýšení alkoholu.
džbán na pivo
VÍNO - Pěstování vinné révy se rozšířilo do Egypta ze syrsko-palestinské oblasti již na konci pravěku. Chuť vín, které pili Egypťané nemělo však nic společného s vínem jak je známe dnes. Víno bylo zpočátku považováno za nápoj bohů a panovníků. Ve Staré říši si víno mohli dovolit popíjet jen nejbohatší Egypťané. V Nové říšo tento nápoj zlidověl a rozšířil se po celé zemi a vyvážel se i do Středozemí.
Vínno se při sklizni česaly zejména ženy. Pak se naházeli do proutěných košíků, jenž odnášeli muži na ramenou do lisoven. Tam se drtilo tak ,že se šlapalo víno v nádobách z akáciového dřeva. Tato směs se zde také nechala zkvasit.
Pilo se hlavně bílé víno (u velmožů a panovníků). Existovalo také červené z tmavých muškátových hroznů (velice aromatické). Méně zámožní se spokojovali s palmovým nebo datlovým vínem. Druhy vín známe jako mauritské (bílé, sladké, lehké s jemným buquetem), dále tanidské (bílé víno s jemně nazelenalým zabarvením, sladké) a sebenytské (prý se vyrábělo z hroznů s příměsí borovicové pryskyřice).
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama