Zemědělci

10. listopadu 2007 v 9:47 |  SPOLEČNOST
Další společenskou skupinou ve starověkém Egyptě byli svodní ale chudí lidé. Byli to zejména zemědělci a řemeslníci. V tomto článku je popis, jak asi vypadalo zemědělství a práce zemědělců.

Po celá tisíciletí závisel osud Egypta na rozsahu nilských záplav, které byly oslavovány jako požehnání shůry. Každý rok v červnu (s blížícím se letním slunovratem) začala hladina Nilu stoupat každý den o 4 až 8 centimetrů. V červenci a v srpnu se řeka začala vylévat a v září záplavy kulminovaly. Nilské záplavy fascinovaly Řeky, protože Nil se na rozdíl od řek v Řecku rozvodňoval v létě. Řekové spojovali rozvodnění Nilu s průtržemi mračen na Etiopské vysočině. Největší vliv na každoroční záplavy ale mělo tání sněhu v Habešských horách - zejména přítok Modrý Nil se v tomto období měnil na dravou řeku, která strhávala a odnášela s sebou spoustu zeminy a vegetace.
Hlavní úrodou byla dvojřadová (klasová) obilná tvrdá pšenice, ale pěstoval se i ječmen, který se využíval speciálně při vaření piva. Mouka nebyla v tomto období ještě tak důležitá. V dubnu a květnu byla žeň shromažďována a skladována v sýpkách. Písaři vedli poměrně přesné záznamy o úrodách. Údaje o úrodě ječmene byly zaznamenavány na payrusový svitek černým inkoustem, o pšenici zase červeným. Záznamy o rozdělení obilí pro dělníky a pekárny byly vedeny velmi přesně.
Nejdůležitějším aspektem chovu dobytka byla produkce masa a mléka, potom následovalo získávání kůže, kožešiny, vlny, rohů, vajec a tuku. Domestifikovaná zvířata také zabezpečovala hodnotnou práci na polích a při přepravě těžkých nákladů. Kráva, primární opora lidí, patřila k nejcennejším zvířatům. Hospodářská zvířata žila ve velkých stádech a když záplavy opadly, byla dopravená na obrovské pastviny v močálech západní Delty, kde se krmila rostlinami, které se na to pěstovaly. Začátkem léta se zvířata vracala na své domovské pastviny a byla sčítána pro daňové účely. Krátkonohý dobytek byl ustajován v kotcích na vykrmení a používán na sakrální obětování při záhrobních kultech a uctívaní bohů. Kravské mléko bylo hodnotným produktem. O zvířata se velmi dobře starali a aby se nemohly zaběhnout nebo je někdo ukrást, svazovaly se jim nohy dohromady. Zabíjeli je podřezávaním hrdel.
Egypt se vyznačoval obrovskými lovnými plochami, které ležely na cestě migrujících ptáků, kteří byli lovení skládacími nebo vrhacími sítěmi v papyrusové houštině anebo na vodě. Ve stromech a keřích se lovilo pomocí jemných sítí. Další základní potravou byla ryba, kterou lovili háky, do sítí nebo košíků. Ve východní deltě ve Fajjúmu byly bohaté lovné území ryb.
Nářadí zemědělců
Když v listopadu klesla hladina Nilu do svého koryta, začala doba peret (doba rozpuku), což pro venkovany znamenalo pustit se rychle do práce. Museli využít měkkou a snadno obdělávatelnou půdu po záplavách. Při jejím obdělávání používali jednoduché, ale důmyslné nářadí. Jeho podoba se s postupem času měnila jen málo.
Prvním úkolem bylo kypření půdy. V těžké a rozmočené půdě se tvořily velké hroudy, které bylo potřeba rozkopat předtím, než na pole vyjedou pole a sečky. Někdy byla půda tak měkká, že se ani nemusela obracet a mohlo se rovnou zasévat. Na polích, která byla Nilem zalita jen málo bylo ale použití pluhu nutné. K rozbití hrud používali dva typy dřevěných motyček. První se skládala z jediného kusu dřeva ve tvaru obráceného písmene V. Část s čepelí byla silnější než část, která se brala do ruky. Čepel byla buď zašpičatělá, nebo ve tvaru širokého nože. Druhá motyčka měla tvar velkého písmene A, dřevěná čepel byla zasazena do jekéhosi pouzdra. Uprostřed nástroje byl natažen provaz.
Po rozbití hrud se na pole vyjelo s pluhem, který od období Staré říše do období Nové říše prošel určitým vývojem. V nejdávnějších dobách šlo o rádlo se zašpičatělou dřevěnou čepelí, které se v horní části větvilo do dvou krátkých násad. Ze zadní části čepele vycházel oj a na jeho konci byla tyč, která se připevňovala k rohům volů. Čepel vyorávala brázdy, do kterých se pak zasévalo zrní. Pokud zemědělec neměl zvířata, musel se do pluhu "zapřahat" sám. V období Nové říše se násady pluhu rozšířily a byly vybaveny i držadly. Jařmo (do té doby připevňované na rohy volů) se začalo zasazovat do postroje na hřbetě zvířat. Místo volů se začaly k orbě používat muly. Když byla půda připravená k zasetí, přišel čas žen a dětí. V sýpkách dostaly zrní, kterým naplnily vaky zhotovené z kůry papyrových vláken, kůže nebo plátna, a na poli ho rozhazovali na všechny strany. Potom byla na pole vypuštěna domácí zvířata, která zrní zadupala do země.
Když obilí dozrálo, přišla doba žní. K pokosení používali Egypťané srp, který měl tvar obráceného V. Skládal se z jediného kusu dřeva s rukojetí a zakřivenou částí, do které byly zasazeny čepele z pazourku.U rukojeti byly čepele nejširší, postupně se zužovaly a zašpičaťovaly. Pazourek se ke zhotovování čepelí používal poměrně dlouho, protože Egypťané mu dávali přednost před mědí a železem. Nebyl totiž tak drahý a dal se snadněji vyměnit.
zemědělství
An Egyptian farmer using a plow drawn by domesticated animals, two developments in agriculture that started the Neolithic Revolution and led to the first civilizations.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama