Memfis

14. října 2007 v 11:29 |  × Města
Asi třicet kilometrů od centra Káhiry se rozkládá palmový háj, kde mohou návštěvníci spatřit zbytky alabastrové sfingy (chrám, ktérý kdysi střežila, zmizel v nenávratnu), stélu z doby faraona Apriese (egyptský tvar jeho jména zní Haaibre) z 26. dynastie, několik kamenných bloků z Ramsesovy doby a ponurou stavbu, na jejímž nádvoří se v písku válí obří kamenná socha. To jsou jediné viditelné stopy prvního hlavního města sjednoceného Egypta, slavné Memfidy (Mennoferu) založené faraonem Menim asi tři tisíce let před naším letopočtem.

Název města, odvozený z Men-efier, "Dokonalost je věčná", je stejný jako název pyramidy faraona Pepiho I. Memfis byla také nazývána "Městem bílých zdí", na památku prvního opevnění "Váhy Obou zemí", "Života Obou zemí", neboť byla symbolem spojení a rovnocenného postavení Dolního a Horního Egypta.
Po celou dobu vlády faraonů, i poté, co se nádherným a pyšným sídelním městem Egypta staly Théby, zůstávala Memfis hospodářským střediskem země. Ve městě bylo několik chrámů a právě název chrámu Hur-ka-Ptah (Chrám tvořivé síly Ptaha) řecky Aigyptos - dal jméno celé zemi: Egypt. Ptah, jenž byl většinou zobrazován v bílém rouše, byl bohem stvoření a moudrosti, bohem, který vede ruku umělce, aby mrtvé hmotě dokázala vdechnout život. V memfiských dílnách bylo vytvořeno nesmírné množství vzácných uměleckých děl, a teprve se založením a rozvojem Alexandrie se začíná datovat počátek jejich úpadku.
Zkázu Memfidy pak dovršili křesťané a Arabové. Nádherné stavby byly rozebrány kámen po kameni, a dokonce i samotné místo, na němž stával "Život Obou zemí", upadlo v zapomenutí. Bylo nutno počkat až do 19. století, aby je archeologové s jistotou určili. A ještě dnes je zapotřebí značného úsilí, abychom, díky stále pokračujícím vykopávkám, získali o zmizelém městě co nejvíce nových informací.
Memfiské nekropole, mezi nimi Gíza a Sakkára, zčásti přežily. Termín "nekropole", jímž označujeme města mrtvých, je však v tomto případě nepřesný, neboť na těchto velkolepých pohřebištích nenalezneme smrt, ale její pravý opak: vzkříšený život.
Krátký výstup na Mít Rahína působí spíše nostalgicky, smutek však zmizí jako mávnutím kouzleného proutku, vstoupíme-li do budovy, kde je vystavena obří socha Ramsese II. Když jsem přijel do Egypta poprvé, byl to první faraon, který mě zde uvítal. Ramses, "Syn Světla", unikl pohromě. Třináct metrů vysoká socha (včetně dnes ztracených spodních částí nohou) byla původně umístěna před vchodem do chrámu.
Poblíž Ramsese, pod jeho ochranou, je zobrazen jeho syn Chamveset, "Ten, který se v plné slávě zjevuje v Thébách", velekněz zasvěcený do mysterií, mág, vzdělanec a... starověký egyptolog, který už ve své době dal opravit některé memfiské památky.
Je zvláštní, že Ramsesova obří socha, objevená v roce 1820, nebyla nikdy znovu postavena. Ještě podivnější však je, že se zkoumáním tohoto sochařského veledíla se začalo teprve před dvaceti lety! Faraonův úsměv působí nezapomenutelným dojmem. V jeho rysech se kromě moci a velikosti zračí klid a moudrost krále přebývajícího na věčnosti ve společnosti svých bratří - bohů, v mírném pohledu se tají historie celého Egypta.
Socha Ramesse II.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama