Egyptské chrámy

29. září 2007 v 16:14 |  × Chrámy
Chrámy starověkého Egypta vzbuzovaly po celé věky úctu.

I v současnosti žasnou návštěvníci nad jejich velkolepostí- jejich velikostí, nádherou a nad detaily reliéfů na stěnách. Aby nebyly zničeny, stavěli Egypťané tyto rozsáhlé stavby z kamene na okraji pouště za hranicí zátopového území Nilu. Ve všech sídlech pochopitelně dosud stojí nejnovější stavby. Většinu chrámů nestavěli faraoni, ale pocházejí z Ptolemaiovského období. Stávalo se, že některé kultovní středisko bylo po celá staletí zasvěceno určitému božstvu, ale samotný chrám byl přestavěn- někdy i vícekrát.
Architektonické kouzlo velkých náboženských staveb nelze přehlédnout, ale pokud chceme zjistit, co se odehrávalo uvnitř, musíme sáhnout k pečlivějšímu zkoumání. Na stěnách chrámů nacházíme nápisy, stejně jako jsou na papyrech zaznamenány chvalozpěvy, modlitby, administrativní záznamy a oběti. Z těchto zdrojů si můžeme vytvořit obrázek o úloze různých kněží a pochopit obřady velekněze, který byl ve velmi důvěrném vztahu s božstvem sídlícím v chrámu.
Základní typy chrámů:
Dům milionů let: Rozšířen v Nové říši, koncepčně navazoval na zádušní chrám Staré říše. Byl místem, kde splýval zádušní kult panovníka s kultem některého božstva. Chrám je odvozen od významného ozdobného prvku, kterým je scéna s řadou bohů před panovníkem, jenž drží řapíky s palmových listů - na jednom konci je značka pro milión a na druhém pro svátek sed. Sám řapík symbolizuje rok. Typické pro chrámy jako Ramesseum a Dér el-Bahrí.
Dům zrození: Menší chrám oslavující zrození panovníka, také s rodiči jako božská trojice.
Kiosek: Malý otevřený chrám, který v kameni napodobuje otevřený baldachýn, v jehož stínu může spočinout bárka s kultovním obrazem boha. Nejznámější je Trajánův kiosek ve Phílae.
Svatyně meret: Zatím je známa jen z pramenů, jenž pocházejí ze 4. - 6. dynastie. V nich byl uctíván panovník ztotožněný s Reem a Hathorou. Stály na okraji nilského údolí, poblíž údolního chrámu.
Skalní chrám: Ten je částečně nebo úplně vytesán do skály. Nejstarší je z 12. dynastie v Serabit el-Chádím (zavědcená Hathoře). Další Beni Hasánu (vystavěn Hatšepsutou pro bohyni Pechet) a hlavně v Abú Simbelu.
Sluneční chrám: Nejvýznamnější bylo středisko v Onu (Héliopoli). Zde pro Rea je postavili panovníci 5. dynastie a to celkem pět (na memfidské nekropoli). Nalezeny byly jen 2 v Abúsíru. Vévodil jim obelisk, na jehož úpatí stál oltář. Tyto chrámy byly úzce spjaty s komplexy panovníků. Zcela ojedinělý byl Achnatonův sluneční chrám Gempaaton v Amárně, jenž byl celý otevřený se stovkami oltářů.
Údolní chrám: Jakýsi monumentální vchod do panovníkova hrobového komplexu. Ve skutečnosti šlo o kombinaci přístaviště (jímž končil umělý kanál spojující Nil s komplexem) a skladiště. Vedle přístavní rampy obsahoval kaple. V okolí byly pyramidové města, v nichž žili zádušní kněží, úředníci a správci. Blízko byl snad i panovníkův palác.
Zádušní chrám: Byl centrem posmrtného panovníkova kultu. Umístěn je v blízkosti hrobu a původně zahrnoval otevřený dvůr, kapli se sochami zemřelého a místnost z nepravými dveřmi. Přístupny jsou od východního nilského údolí vzestupnou cestou, jenž ústila do dlouhé vstupní síně. Za ní byl otevřený dvůr s oltáři. V Nové říši byly chrámy stavebně odděleny od hrobky (uložené hlouběji v poušti respektive ve skalním masívu). Chrám se obvykle budoval na okraji nilského údolí, kde převzal funkci údolního.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama